Starší doba kamenná = PALEOLIT (3 miliony let - 10. tisíciletí př.n.l.)

1. Před 5 - 4 miliony let se na Zemi objevil jeden z prvních a nejstarších přímých předchůdců člověka - australopiték (australopithecus africanus). Bylo to v období klimatických změn - došlo k ochlazení podnebí, pralesy začaly ustupovat na úkor savan. Předchůdce člověka byl nucen změnit dosavadní způsob života, jeho postava se začala napřimovat, začal chodit po dvou. Tento tvor se už živil masitou potravou, byl schopen používat náhodné nástroje (kámen, kosti, větve). Výška asi 125 cm, 35 - 45 kg. Jeho naleziště - Jižní a Východní Afrika.

2. 3 - 1 mil. let př. n. l. - homo habilis (člověk zručný). Jde o nejstaršího zástupce rodu homo. Vyráběl již první jednoduché kamenné nástroje – úštěpy, sekáče. Tělesná stavba byla vzpřímenější, zvětšuje se obsah mozkovny ( 800 cm3 ), v obličeji výrazné nadočnicové oblouky, čelist bez brady.  Žil v menších skupinách. Naleziště - V Afrika, Tanzánie.

3. 2 mil. - 200 tis. př. n. l. - Homo erectus (člověk vzpřímený). Tzv. opočlověk, vzpřímená postava, mohutnější stavba, 160 cm výška, větší obsah mozkovny, v obličeji stále nadočnicové oblouky a absence brady. Vyráběl kamenné nástroje - pěstní klíny. Uměl používat oheň (ne však vyrobit). Žil v tlupách, lovil společně větší zvířata. Zřejmě již komunikoval pomocí jednoduchých signálů (organizace lovu). Naleziště - Jáva, Čína, Německo.

4. 400 tis. - 40 tis. př. n. l. - Homo sapiens (člověk rozumný - neandrtálský).

a) Tzv. pračlověk . Jde o nejbližšího příbuzného člověka moderního typu. Měl mohutnou stavbu těla, poněkud nižší - kolem 160 cm, v obličeji mohutné nadočnicové oblouky, ubíhající brada. Postava vzpřímená, poněkud delší končetiny, jiné držení hlavy, mozkovna cca 1000 - 1600 cm³. Žil v tzv. době ledové, ve velmi drsných podmínkách, v Evropě byla tehdy fauna a flóra sibiřského typu, teploty asi o 12 stupňů nižší - průměrná teplota tedy pod bodem mrazu.

b) V tlupách obýval jeskynní prostory nebo stavěl příležitostné chatrče. Uměl si zhotovit oděv a uměl rozdělat oheň. Dorozumíval se již lépe, uměl zorganizovat lov velké zvěře (mamuti, srstnatí nosorožci, sobi, medvědi ...). Jeho nástroje byly již specializovanější (nože, škrabadla, oštěpy, hroty). Zpracovává kámen, dřevo, kůži. Zajímavost - už pohřbívá mrtvé.

c) Naleziště - Německo, Asie, Afrika, u nás - jeskyně Šipka u Štramberka, jeskyně Kůlna v Moravském krasu, na Slovensku - Gánovce u Popradu.

5. 40 - 10 tis. př. n. l. - Homo sapiens sapiens (člověk rozumný).

a) Jde o člověka dnešního typu . Stavbou těla se nelišil od nás. Byl mohutné, atletické postavy (170 - 180 cm). Lebka - dlouhá a velká, klenuté čelo bez nadočnicových oblouků, široký obličej, brada vysunutá. Mluví souvislou řečí. Tento typ vytlačil souběžně žijící neandrtálce. Vyrábí specializované nástroje z kamene, dřeva , paroží, kostí (oštěpy, luky a šípy, harpuny, jehly, vrtáky, škrabadla, drásadla, hroty...). Zhotovuje si oděvy z kůží.

b) Člověk žije v tlupách uspořádaných na rodovém principu (pokrevní příbuznosti), společně loví velká zvířata („lovci mamutů“). Vzniká přirozená dělba práce mezi mužem a ženou (muž loví a žena pečuje o děti, připravuje pokrmy, sbírá plodiny). Rozvíjí se rodová společnost = rovnost všech členů, rovné dělení kořisti, společný majetek, vzájemná závislost.

c) Člověk si začíná stavět polozahloubená obydlí z kůlů a kůží pro 20 osob. Protože kočuje za potravou, buduje si pouze sezónní sídliště.

d) Před 35 tisíci lety se objevují počátky umění - jeskynní malby zvířat, spjaté s loveckou magií (např. Altamira ve Španělsku), sošky zvířat, sošky žen - matek (tzv. venuše) se zdůrazněnými atributy ženství, dále šperky a ozdoby.

e) Postupně se vytváří náboženské cítění - z původní magie, asi z důvodů pocitu bezmoci a potřeby vysvětlit přírodní jevy. Objevuje se víra v nadpřirozené bytosti ovládající svět a lidé usilují o získání jejich přízně pomocí obětí. Výrazem úcty bylo i pohřbívání zemřelých - ve skrčené poloze a vysypání hrobů červenou hlinkou (symbol krve ?), v hrobu milodary, jídlo na cestu do záhrobí. Z toho plyne víra v posmrtný život.

f) Nálezy - J a V Afrika, Francie, Španělsko. U nás - Přezletice u Prahy, Dolní Věstonice (tzv. věstonická venuše ), Předmostí u Přerova.