Jdi na obsah Jdi na menu

české hlásky

20. 11. 2010

 

Soustava českých hlásek :
Samohlásky (vokály) – jsou tóny, lze je tedy vyzpívat. Dělí se na krátké a dlouhé. Všechny jsou znělé a ústní. Jsou to : a, e, i, o, u
Dvojhláska (diftong) – jen jediná ou. Ve slovech přejatých a v některých citoslovcích najdeme ještě dvojhlásky au a eu.
Souhlásky (konsonanty) – jsou to šumy. Dělí se na :
Znělé - při jejichž tvoření hlasivky kmitají – b, v, d, ď, z, ž, g, h
Neznělé – bez účasti hlasivek – p, f, t, ť, s, š, k, ch
Nepárové – všechny znělé souhlásky – m, n, ň, j, l , r ale i ř, která může být znělá i neznělá
Párové – souhlásky odlišující se jenom znělostí b-p, v-f, d-t, ď-ť, z-s, ž-š, g-k, h-ch