Jdi na obsah Jdi na menu

Útvary národního jazyka

12. 12. 2009

 

Útvary národního jazyka

 

 

 

A)    Spisovné útvary:

      1) spisovná čeština – reprezentativní útvar, jednotný a srozumitelný na celém území, jednací jazyk na veřejnosti (sdělovací prostředky, úřady, školy, odborná literatura, státní a úřední dokumenty)

základ – středočeské nářečí; novodobá čeština – na základě veleslavínské češtiny Blahoslavovy doby

      2) hovorová čeština – mluvená podoba spisovné češtiny (bez archaických a knižních prostředků)

 

B)    Nespisovné útvary:

1)     nářečí (dialekty) – odlišené místně a zeměpisně, např. v Čechách – podkrkonošské, chodské ; na Moravě – lašské, hanácké, moravskoslovenské

- postupně mizí (vliv školy, médií, pohybu obyvatel)

2)     obecná čeština – běžná mluva na většině území, zvláště Čech, nadnářeční útvar – interdialekt ( s lidma, dybysme, nýst, voběd, dycky, bejt)

 

C)   sociální diferenciace češtiny

1)     profesionalismy- mluva v různých povoláních (např. zednické pojmy – fanka, šalovat,…počítačové pojmy – odbouchnout, sejvnout,…)

2)     slang – mluva zájmových skupin (např. studentský slang – matyka, koule, žákajda,… myslivecký – světla, barva, pírko,… )

3)     argot – mluva společensky deklasovaných vrstev (např.  káča, prkenice, fízl,…)